Historie
Historie Kololeče
Dějiny obce sahají až do středověku. Následující přehled vychází ze záznamů obecní kroniky a poznámek kronikáře Bedřicha Tomáška, shromážděných osadním výborem.
Původ jména
Od „Kolovleče“ ke Kololeči
Po staré silnici jezdili vozkové z Kololečského vrchu a museli zadní kola upevnit řetězem; pod kola dávali tzv. čubu, takže kolo bylo vlečeno a jelo smykem. Tím vznikl název Kolovleč, který se později změnil na Kololeč.
Podle pověsti i listin má obec dlouhou historii – nejstarší písemné zmínky o Kololeči se objevují už ve 14. století, kdy patřila pražskému klášteru sv. Jiří a posléze košťálovskému panství.
Časová osa
Od středověku po dnešek
Vybrané události z dějin obce zaznamenané v kronice a poznámkách kronikářů.
-
Nejstarší listiny kraje
V listinách abatyše kláštera sv. Jiří v Praze se k Litoměřické župě uvádějí okolní obce (Chodovlice, Třebenice a další).
-
První zmínka o Kololeči
Podle Vladivoje Tomka („Dějiny Prahy“) se k obcím kláštera svatojířského připojuje i Kololeč.
-
Pod košťálovským panstvím
Obec, dosud majetek svatojířského kláštera, byla císařem Zikmundem zastavena šlechtici Janu Kaplířovi ze Sulevic, pánu na Košťálově.
-
Vinařství pod Kozími horkami
Nejstarší zápis o vinicích, které náležely 32 majitelům. Od roku 1689 začaly vinice pustnout.
-
Vznik kapličky
Na návsi byla postavena kaplička; ze stejné doby pochází pravděpodobně i socha svatého Jana Nepomuckého.
-
První doložená oprava kapličky
Za starosty Josefa Vlasáka opravu provedli tesař František Brabec z Kololeče a klempíř Josef Kalous z Třebenic. Do kopule byly vloženy dokumenty.
-
Požár kovárny
Vyhořela kovárna, která stála na dnešním pozemku Martinců; kovářem byl pan Hacmac.
-
Velká povodeň
Obec podle ústního podání starých občanů postihla veliká povodeň.
-
První světová válka
Z obce bylo mobilizováno mnoho mužů. Několik občanů padlo nebo bylo nezvěstných, zajatci v Rusku se zapojili do legií a vrátili se v roce 1918.
-
Nový zvon do kapličky
Původní zvon byl za války zrekvírován. Ze sbírky občanů (1202 Kč) byl pořízen nový a 5. června 1921 slavnostně vysvěcen.
-
Založena obecní kronika
Podle zákona o pamětních knihách obcí byla 9. června 1921 založena kronika obce Kololeč.
-
Obecní knihovna
Vznikla obecní knihovna s 48 knihami; obec na nákup knih vyčlenila 100 Kč.
-
Ochotníci a lípa na návsi
František Hacmac daroval obci lípu vysazenou před domem čp. 3. Vznikl také „Kroužek ochotníků“, který pořádal divadla, kabarety a staročeské máje.
-
Mateřská školka
V obci byla zřízena mateřská školka; učitelkou byla Zdena Tatarová z Třebenic.
-
Další oprava kapličky
Sbírka mezi občany umožnila opravu oken, dveří, zdí a střechy kapličky.
-
Státní silnice přes obec
Byla postavena státní silnice přes Kololeč; Kololečský vrch byl snížen o 160 cm a vozovka dostala asfaltový povrch.
-
Pouť a pohraniční kontrola
Konala se tradiční Kololečská pouť. Po zabrání Sudet byla na silnici do Podsedic zřízena pohraniční pasová kontrola.
-
Živelní pohroma
28. května se strhla veliká bouře s krupobitím a průtrží mračen. Voda splachovala půdu i úrodu a způsobila velké škody.
-
Druhá rekvizice zvonu
Zvon byl znovu odebrán pro zbrojní výrobu. Samospráva obce byla zrušena a Kololeč se stala městskou částí Třebenic.
-
Odsun německých obyvatel
Z obce byli odsunuti občané německé národnosti a nad jejich majetky převzali národní správu někteří občané.
-
Osamostatnění obce
Na přání občanů došlo 23. ledna 1946 ke zpětnému osamostatnění obce a odloučení od Třebenic.
-
Elektrifikace a rozhlas
V červnu byla zahájena elektrifikace; občané si sami postavili transformátor. Zaveden byl i místní rozhlas.
-
Třetí zvon
Otakar Přibyl, vnuk Josefa Tomáška, koupil a přivezl do kapličky nový zvon.
-
První televizor v obci
První televizor zakoupil pan Antonín Čejka čp. 42.
-
Opět část Třebenic
Došlo k dalšímu sloučení s Třebenicemi; místo národního výboru byl ustanoven Občanský výbor.
-
Požární nádrž
V obci byla vybudována požární nádrž.
-
Hostinec a prodejna
Byla zahájena přestavba domu čp. 17 na pohostinství a prodejnu Jednoty.
-
Vodovod
Vodovod byl vybudován v akci „Z“; zemní stroj bezplatně zapůjčila Secheza Lovosice.
-
Kanalizace
O tři roky později byla, opět v akci „Z“, vybudována kanalizace.
-
Léta bez samosprávy
Občanský výbor ukončil činnost a obec až do roku 2008 neměla samosprávný orgán, což se projevilo na jejím chátrání.
-
Rekonstrukce kapličky
Proběhla rekonstrukce oken, dveří, kopule, střechy i kříže; dokumenty v kopuli byly okopírovány a doplněny o současné.
-
Vznik osadního výboru
Z iniciativy kololečských žen byl 29. září 2008 ustanoven osadní výbor – začala nová etapa života obce.
-
Web osadního výboru
Vznikla internetová stránka osadního výboru, jejíž obsah je dnes zachovaný v tomto novém webu.
Kronikáři
Kdo vedl obecní kroniku
- 1921–1928František Malý
- 1928–1940Anežka Hrubešová
- 1940–1948pamětní kniha byla uložena
- 1948–1950Eliška Čapková (provd. Hyrčová)
- 1950–1982Bedřich Tomášek
- 1982–2010kronika nebyla vedena
Osobnost obce
Msgre. František Demel
(* 31. 10. 1823 Kololeč čp. 4 – † 26. 12. 1900 Litoměřice)
Český římskokatolický kněz, papežský prelát a infulovaný kanovník – senior litoměřické kapituly a dlouholetý generální vikář litoměřické diecéze. Na kněze byl vysvěcen roku 1848, po vysvěcení působil jako kaplan v Třebenicích.
Tři desetiletí byl generálním vikářem dvojjazyčné diecéze a podle svědectví jednal s českými i německými věřícími stejně dobře; kněžím byl rádcem a přítelem.
Dobové snímky
Kololeč na starých fotografiích
Historické pohlednice a fotografie obce a jejích obyvatel.
Pohlednice z Kololeče (1900–1910) 
Náves za kapličkou Kololeč na dobové kresbě 
Dům čp. 17 – zájezdní hospoda 
Sousedé před hospodou 
Děti z Kololeče 
Kololečské děti 
Pohřební průvod 
Dobová fotografie z Kololeče 
Dobová fotografie z Kololeče 
Dobová fotografie z Kololeče 
Dobová fotografie z Kololeče 
Dobová fotografie z Kololeče 
Dobová fotografie z Kololeče 
Emil Filla - krajiny Českého středohoří Vývoj obce
Počet obyvatel a domů
Kololeč dosáhla svého maxima na začátku 20. století. Po druhé světové válce počet obyvatel trvale klesal, minimum bylo zaznamenáno při sčítání v roce 1991. Od té doby obec mírně roste.
Zdroj: Wikipedia, sčítání lidu 1869–2021.
Prameny: záznamy kronikáře Bedřicha Tomáška a osadního výboru (původní web ve Web Archive), Děje Třebenic od Augustina Sedláčka, obec Chodovlice a císařské povinné otisky stabilního katastru.